05. 11. 2020 - 05. 11. 2020
ONLINE, Link bude poslán zaregistrovaným osobám
Termín:
5.11.2020 od 13:00 do 14:30 hod.
Popis: První díl série webinářů pracovní skupiny Ochrana obyvatelstva AFCEA věnovaný bezpečnostním a společenským výzvám, které dnešní „pandemická“ doba přináší…
Program:
Moderátor: doc. PhDr. Barbora Vegrichtová, Ph.D.,MBA
Úvodní slovo k sérii webinářů i k dnešnímu prvnímu dílu
PhDr. Jana Mottlová, Ph.D.
Probační a mediační služba, vedoucí střediska Praha / ČVUT FBMI – výzkumný tým
Přístup probačních úředníků ke klientské práci v době nouzového stavu.
Příspěvek se zaměřuje na význam působení v rámci výkonu alternativních trestů na klienty., spolupráce s oběťmi při omezených možnostech osobních setkání, zvýšená rizika pro úředníky, ale i pro klienty. Dále reflektuje vliv nestandardních podmínek na klienty, zvyšující se neklid, agrese, zmatenost a otevírá otázky hledání možné alternativní komunikace, spolupráce nejen s klienty PMS ale i se spolupracujícími organizacemi (OČTŘ, neziskové organizace,…).
Mgr. Lukáš Vilím, Ph.D.
Policie České republiky / ČVUT FBMI – výzkumný tým
Kybernetická kriminalita v období pandemie COVID 19 (SARS-CoV-2)
Prezentace se věnuje otázce vlivu současné krizové situace způsobené virem SARS-CoV-2 na vývoj trestné činnosti v kybernetickém prostoru. V rámci vývoje celé situace je v současné době možné čerpat z dat z období tzv. první vlny šíření viru v návaznosti na vyhlášená opatření ze strany státních orgánů. Vzhledem ke skutečnosti, že problematika kybernetické kriminality je závislá na virtuálním prostředí, nebude pozornost věnována pouze České republice. Cílem prezentace je podat informaci, jaký vliv má pandemie COVID 19 na trestnou činnost v kybernetickém prostoru a zda je možné predikovat vývoj do budoucna.
doc. PhDr. David Krámský, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze – výzkumný tým
Morální usuzování jako klíčový aspekt v profilovaci radikalizovaného jedince
Přednáška bude reflektovat současné trendy morálně psychologického výzkumu, jenž se zaměřuje na konstituci norem. Tato metodologie umožňuje testovat jedince z hlediska osobnostně morálních kvalit, které standardní psychologické metody nejsou schopné zachytit a to i přesto, že se jedná o klíčovou charakteristiku rozhodující, jak bude jedinec v krizových situacích jednat a jak předcházet riziku potenciálně nebezpečnému jednání.
Uzavřena
